5. A Mojžíš zajisté věrný byl v celém domě jeho, jako služebník, na osvědčení toho, což potom mělo mluveno býti.
6. Ale Kristus, jakožto Syn, vládne nad domem svým. Kterýžto dům my jsme, jestliže tu svobodnou doufanlivost, a tu chloubu naděje až do konce pevnou zachováme.
7. Protož jakž praví Duch svatý: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho,
8. Nezatvrzujtež srdcí svých, jako při onom popouzení Boha v den pokušení toho na poušti;
9. Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé po čtyřidceti let.
10. Protož hněviv jsem byl na pokolení to, a řekl jsem: Tito vždycky bloudí srdcem, a nepoznávají cest mých.
11. Takže jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.