10. Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? Sélah.
11. I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.
12. Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.
13. A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.
14. Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?
15. Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.
16. Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. Sélah.
17. Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.
18. Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.
19. Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.