3. Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
4. Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
5. V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
6. Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
7. Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
8. Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
9. Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
10. A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,