8. Ó ať jsou naplněna ústa má chválením tebe, přes celý den slavením tebe.
9. Nezamítejž mne v věku starosti; když zhyne síla má, neopouštějž mne.
10. Nebo mluvili nepřátelé moji proti mně, a ti, jenž střehou duše mé, radili se spolu,
11. Pravíce: Bůh jej opustil, hoňte a popadněte jej, nebo kdo by ho vytrhl, není žádného.
12. Bože, nevzdalujž se ode mne, Bože můj, přispějž mi na pomoc.
13. Nechť jsou zahanbeni, a zhynou protivníci duše mé; přikryti buďte lehkostí a hanbou, kteříž hledají pádu mého.
14. Já pak ustavičně čekati, a vždy víc a víc tě chváliti budu.
15. Ústa má budou vypravovati spravedlnost tvou, každého dne spasení tvé, ačkoli mu počtu nevím.
16. Přistoupě k všelijaké moci Panovníka Hospodina, připomínati budu tvou vlastní spravedlnost.
17. Bože, učinil jsi mne od mladosti mé, a až po dnes vypravuji o divných činech tvých.
18. Protož také i do starosti a šedin, Bože, neopouštěj mne, až v známost uvedu rámě tvé tomuto věku, a všechněm potomkům sílu tvou.
19. Nebo spravedlnost tvá, Bože, vyvýšená jest, provodíš zajisté věci veliké. Bože, kdo jest podobný tobě?
20. Kterýž ač jsi mi dal okusiti úzkostí velikých a hrozných, však zase k životu navrátíš mne, a z propastí země zase mne vyzdvihneš.
21. Rozmnožíš důstojnost mou, a zase utěšíš mne.
22. I jáť také budu tě slaviti na nástroji hudebném, i pravdu tvou, Bože můj; žalmy tobě zpívati budu na harfě, ó svatý Izraelský.