1. Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm.
2. Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
3. Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
4. Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
5. Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
6. I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
7. Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
8. Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,