1. Přednímu kantoru z synů Chóre, na šošannim, vyučující. Píseň o lásce.
2. Vyneslo srdce mé slovo dobré, vypravovati budu písně své o králi, jazyk můj jako péro hbitého písaře.
3. Krásnější jsi nad všecky syny lidské, rozlita jest i milost ve rtech tvých, proto že jest tobě požehnal Bůh až na věky.
4. Připaš meč svůj na bedra, ó reku udatný, prokaž důstojnost a slávu svou.
5. A v té slávě své šťastně vyjížděj s slovem pravdy, tichosti a spravedlnosti, a dokáže pravice tvá hrozných věcí.
6. Střely tvé jsou ostré, padati budou od nich před tebou národové, proniknou až k srdci nepřátel královských.