5. V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.
6. K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.
7. Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.
8. Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:
9. Spustiltě se na Hospodina, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo.
10. Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.
11. Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.
12. Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.
13. Obkličujíť mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.
14. Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.
15. Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.
16. Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.
17. Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.
18. Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.
19. Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.