90. Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.
91. Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.
92. Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.
93. Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.
94. Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.
95. Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.
96. Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.
97. Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.
98. Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.
99. Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.
100. I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.
101. Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.