139. Až svadnu, tak horlím, že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé moji.
140. Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj.
141. Maličký a opvržený jsem já, však na rozkazy tvé se nezapomínám.
142. Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná, a zákon tvůj pravda.
143. Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše.
144. Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky; dej mi z ní rozumnosti nabýti, tak abych živ býti mohl.
145. Koph Z celého srdce volám, vyslyšiš mne, ó Hospodine, abych ostříhal ustanovení tvých.
146. K tobě volám, vysvoboď mne, abych šetřil svědectví tvých.
147. Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám.
148. Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech tvých.
149. Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství, Hospodine, podlé soudů svých obživ mne.
150. Přibližují se následovníci nešlechetnosti, ti, kteříž se od zákona tvého vzdálili.
151. Ty blíže jsi, Hospodine; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda.
152. Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky.