14. Ale jati jsouce žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách.
15. I dal jim, čehož se jim chtělo, a však dopustil hubenost na život jejich.
16. Potom, když horlili proti Mojžíšovi v vojště, a Aronovi, svatému Hospodinovu,
17. Otevřevši se země, požřela Dátana, a přikryla zběř Abironovu.
18. A roznícen byl oheň na rotu jejich, plamen spálil bezbožníky.
19. Udělali i tele na Orébě, a skláněli se slitině.
20. A změnivše slávu svou v podobiznu vola, jenž jí trávu,
21. Zapomněli na Boha silného, spasitele svého, kterýž činil veliké věci v Egyptě.
22. A předivné v zemi Chamově, přehrozné při moři Rudém.
23. Pročež řekl, že je vypléní, kdyby se byl Mojžíš, vyvolený jeho, nepostavil v té mezeře před ním, a neodvrátil prchlivosti jeho, aby nehubil.
24. Za tím zošklivili sobě zemi žádanou, nevěříce slovu jeho.
25. A repcíce v staních svých, neposlouchali hlasu Hospodinova.
26. A protož pozdvihl ruky své proti nim, aby je rozmetal po poušti,
27. A aby rozptýlil símě jejich mezi pohany, a rozehnal je do zemí.
28. Spřáhli se také byli s modlou Belfegor, a jedli oběti mrch.
29. A tak dráždili Boha skutky svými, až se na ně obořila rána,
30. Až se postavil Fínes, a pomstu vykonal, i přetržena jest rána ta.