10. Ne podlé hříchů našich nakládá s námi, ani vedlé nepravostí našich odplacuje nám.
11. Nebo jakož jsou vysoko nebesa nad zemí, tak jest vyvýšené milosrdenství jeho nad těmi, kteříž se ho bojí.
12. A jak daleko jest východ od západu, tak daleko vzdálil od nás přestoupení naše.
13. Jakož se slitovává otec nad dítkami,tak se slitovává Hospodin nad těmi, kteříž se hobojí.
14. Onť zajisté zná slepení naše, v paměti má, že prach jsme.
15. Dnové člověka jsou jako tráva, a jako květ polní, tak kvete.
16. Jakž vítr na něj povane, anť ho není, aniž ho již více pozná místo jeho.
17. Milosrdenství pak Hospodinovo od věků až na věky nad těmi, kteříž se ho bojí, a spravedlnost jeho nad syny synů,