5. Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
6. Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
7. Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
8. Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
9. Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
10. Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
11. Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
12. Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
13. Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
14. Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
15. Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
16. Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
17. Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
18. Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
19. Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
20. Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
21. Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,