15. Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
16. Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
17. Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
18. Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
19. Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
20. Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
21. Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
22. Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
23. Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
24. Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
25. Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
26. I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
27. Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
28. Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou. [ (Psalms 102:29) Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou. ]