5. Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.
6. Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.
7. Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:
8. Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,
9. Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.
10. Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.
11. Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.
12. Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.
13. Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.
14. Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.
15. Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:
16. Peklo a život neplodné, země též nebývá nasycena vodou, a oheň neříká: Dosti.
17. Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.