23. Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
24. Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
25. Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
26. Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
27. Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
28. Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
29. Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
30. Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
31. Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
32. Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.