5. Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
6. Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
7. Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
8. Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
9. Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
10. Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
11. Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
12. Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
13. Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
14. Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
15. V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
16. Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
17. Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
18. Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
19. Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
20. Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
21. Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
22. Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.