21. Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
22. Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
23. Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
24. Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
25. Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
26. Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
27. Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
28. Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
29. Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
30. Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
31. Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
32. Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
33. Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.