4. Žena statečná jest koruna muže svého, ale jako hnis v kostech jeho ta, kteráž k hanbě přivodí.
5. Myšlení spravedlivých jsou pravá, rady pak bezbožných lstivé.
6. Slova bezbožných úklady činí krvi, ústa pak spravedlivých vytrhují je.
7. Vyvráceni bývají bezbožní tak, aby jich nebylo, ale dům spravedlivých ostojí.
8. Podlé toho, jakž rozumný jest, chválen bývá muž, převráceného pak srdce bude v pohrdání.
9. Lepší jest nevzácný, kterýž má služebníka, nežli ten, kterýž sobě slavně počíná, a nemá chleba.
10. Pečuje spravedlivý o život hovádka svého, srdce pak bezbožných ukrutné jest.
11. Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, blázen jest.
12. Žádostiv jest bezbožný obrany proti zlému, ale kořen spravedlivých způsobuje ji.
13. Do přestoupení rtů zapletá se zlostník, ale spravedlivý vychází z ssoužení.
14. Z ovoce úst každý nasycen bude dobrým, a odplatu za skutky člověka dá jemu Bůh.
15. Cesta blázna přímá se zdá jemu, ale kdo poslouchá rady, moudrý jest.
16. Hněv blázna v tentýž den poznán bývá, ale opatrný hanbu skrývá.
17. Kdož mluví pravdu, ohlašuje spravedlnost, svědek pak falešný lest.