20. Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější.
21. Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.
22. A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran.
23. Však bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by za člověka oznámil pokání jeho:
24. Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.
25. I odmladne tělo jeho nad dítěcí, a navrátí se ke dnům mladosti své.
26. Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.
27. Kterýž hledě na lidi, řekne: Zhřešilť jsem byl, a to, což pravého bylo, převrátil jsem, ale nebylo mi to prospěšné.
28. Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval.
29. Aj, všeckoť to dělá Bůh silný dvakrát i třikrát při člověku,