16. Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla?
17. Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali.
18. Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka.
19. Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého.
20. Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého?
21. Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů?
22. Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob?
23. Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel?
24. Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé.
25. To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne.
26. Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto.