16. Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
17. Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
18. On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
19. Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
20. Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
21. Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
22. Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
23. Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
24. Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
25. Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
26. A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
27. Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
28. Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
29. Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
30. Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.