10. A všecky věci mé tvé jsou, a tvé mé jsou, a já oslaven jsem v nich.
11. Již pak více nejsem na světě, ale oni jsou na světě, a já k tobě jdu. Otče svatý, ostříhejž jich ve jménu svém, kteréž jsi mi dal, ať by byli jedno jako i my.
12. Dokudž jsem s nimi byl na světě, já jsem jich ostříhal ve jménu tvém. Kteréž jsi mi dal, zachoval jsem, a žádný z nich nezahynul, než syn zatracení, aby #se Písmo naplnilo.
13. Ale nyní k tobě jdu, a toto mluvím na světě, aby měli radost mou plnou v sobě.
14. Já jsem jim dal slovo tvé, a svět jich nenáviděl; nebo nejsou z světa, jako i já nejsem z světa.
15. Neprosímť, abys je vzal z světa, ale abys jich zachoval od zlého.
16. Z světať nejsou, jakož i já nejsem z světa.