9. Dí jemu Šimon Petr: Pane, netoliko nohy mé, ale i ruce i hlavu.
10. Řekl jemu Ježíš: Kdož jest umyt, nepotřebuje, než aby nohy umyl; nebo čist jest všecken. I vy čistí jste, ale ne všickni.
11. Nebo věděl o zrádci svém; protož řekl: Ne všickni čistí jste.
12. Když pak umyl nohy jejich a vzal na sebe roucho své, posadiv se za stůl zase, řekl jim: Víte-liž, co jsem učinil vám?
13. Vy nazýváte mne Mistrem a Pánem, a dobře pravíte, jsemť zajisté.
14. Poněvadž tedy já umyl jsem nohy vaše, Pán a Mistr, i vy máte jeden druhému nohy umývati.
15. Příklad zajisté dal jsem vám, abyste, jakož jsem já učinil vám, i vy též činili.
16. Amen, amen pravím vám: Není služebník větší pána svého, ani posel větší nežli ten, kdož jej poslal.
17. Znáte-li tyto věci, blahoslavení jste, budete-li je činiti.
18. Ne o všechť vás pravím. Já vím, které jsem vyvolil, ale musí to býti, aby se naplnilo písmo: Ten, jenž jí chléb se mnou, pozdvihl proti mně paty své.