19. Nyní pravím vám, prve než by se to stalo, abyste, když se stane, uvěřili, že já jsem.
20. Amen, amen pravím vám: Kdo přijímá toho, kohož bych já poslal, mneť přijímá; a kdož mne přijímá, přijímá toho, kterýž mne poslal.
21. A to pověděv Ježíš, zkormoutil se v duchu, a osvědčil, řka: Amen, amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.
22. Tedy učedlníci vzhlédali na sebe vespolek, pochybujíce, o kom by to pravil.
23. Byl pak jeden z učedlníků Ježíšových, kterýž zpolehl na klíně jeho, jehož miloval Ježíš.
24. Protož tomu návěští dal Šimon Petr, aby se zeptal, kdo by to byl, o němž praví?
25. A on odpočívaje na prsech Ježíšových, řekl jemu: Pane, kdo jest?
26. Odpověděl Ježíš: Ten jest, komuž já omočené skyvy chleba podám. A omočiv skyvu chleba, podal Jidášovi, synu Šimona Iškariotského.
27. A hned po vzetí toho chleba vstoupil do něho satan. I řekl jemu Ježíš: Co činíš, čiň spěšně.
28. Tomu pak žádný z přísedících nerozuměl, k čemu by jemu to řekl.
29. Nebo někteří se domnívali, poněvadž Jidáš měšec měl, že by jemu řekl Ježíš: Nakup těch věcí, kterýchž jest nám potřebí k svátku, anebo aby něco chudým dal.
30. A on vzav skyvu chleba, hned vyšel. A byla již noc.
31. Když pak on vyšel, dí Ježíš: Nyníť oslaven jest Syn člověka, a Bůh oslaven jest v něm.
32. A poněvadž Bůh oslaven jest v něm, i Bůh oslaví jej sám v sobě, a to hned oslaví jej.