4. Ani oblibovati básní a vypravování rodů, čemuž konce není, odkudž jen hádky pocházejí, více nežli vzdělání Boží, kteréž jest u víře,
5. Ješto konec přikázání jest láska z srdce čistého a z svědomí dobrého a z víry neošemetné.
6. Od čehož někteří jako od cíle pobloudivše, uchýlili se k marnomluvnosti,
7. Chtíce býti učitelé Zákona, a nerozumějíce, ani co mluví, ani čeho zastávají.
8. Víme pak, že dobrý jest Zákon, když by ho kdo náležitě užíval,
9. Toto znaje, že spravedlivému není uložen Zákon, ale nepravým a nepoddaným, bezbožným a hříšníkům, nešlechetným a nečistým, mordéřům otců svých a matek, vražedlníkům,
10. Smilníkům, samcoložníkům, těm, kteříž lidi kradou, lhářům, křivým přísežníkům, a jest-li co jiného, ješto by bylo naodpor zdravému učení,
11. Jenž jest podle slavného evangelium blahoslaveného Boha, kteréžto mně svěřeno jest.