1. Pavel, apoštol Ježíše Krista, podle zřízení Boha spasitele našeho a pána Jezukrista, naděje naší,
2. Timoteovi, vlastnímu synu u víře: Milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce našeho a od Krista Ježíše Pána našeho.
3. Jakož jsem prosil tebe, abys pozůstal v Efezu, když jsem šel do Macedonie, viziž, abys přikázal některým jiného učení neučiti,
4. Ani oblibovati básní a vypravování rodů, čemuž konce není, odkudž jen hádky pocházejí, více nežli vzdělání Boží, kteréž jest u víře,
5. Ješto konec přikázání jest láska z srdce čistého a z svědomí dobrého a z víry neošemetné.
6. Od čehož někteří jako od cíle pobloudivše, uchýlili se k marnomluvnosti,
7. Chtíce býti učitelé Zákona, a nerozumějíce, ani co mluví, ani čeho zastávají.
8. Víme pak, že dobrý jest Zákon, když by ho kdo náležitě užíval,
9. Toto znaje, že spravedlivému není uložen Zákon, ale nepravým a nepoddaným, bezbožným a hříšníkům, nešlechetným a nečistým, mordéřům otců svých a matek, vražedlníkům,
10. Smilníkům, samcoložníkům, těm, kteříž lidi kradou, lhářům, křivým přísežníkům, a jest-li co jiného, ješto by bylo naodpor zdravému učení,
11. Jenž jest podle slavného evangelium blahoslaveného Boha, kteréžto mně svěřeno jest.
12. Protož děkuji tomu, kterýž mne zmocnil, totiž Kristu Ježíši Pánu našemu, že mne za tak věrného soudil, aby mne v službě té postavil,