18. A takť i ti, kteříž zesnuli v Kristu, zahynuli.
19. Jestližeť pak v tomto životě toliko naději máme v Kristu, nejbídnější jsme ze všech lidí.
20. Ale vstalť jest z mrtvých Kristus, prvotiny těch, jenž zesnuli.
21. Nebo poněvadž skrze člověka smrt, také i skrze člověka vzkříšení z mrtvých.
22. Nebo jakož v Adamovi všickni umírají, tak i skrze Krista všickni obživeni budou.
23. Ale jeden každý v svém pořádku: Prvotiny Kristus, potom ti, kteříž jsou Kristovi, v příští jeho.
24. Potom bude konec, když vzdá království Bohu a Otci, když vyprázdní všeliké knížatstvo, i všelikou vrchnost i moc.
25. Nebo musíť to býti, aby on kraloval, dokudž nepoloží všech nepřátel pod nohy jeho.
26. Nejposlednější pak nepřítel zahlazen bude smrt.
27. Nebo všecky věci poddal pod nohy jeho. Když pak praví, že všecky věci poddány jsou jemu, zjevnéť jest, že kromě toho, kterýž jemu poddal všecko.
28. A když poddáno jemu bude všecko, tedy i on Syn poddá se tomu, kterýž jemu poddati má všecko, aby byl Bůh všecko ve všech.
29. Sic jinak co činí ti, kteříž se křtí za mrtvé? Nevstávají-liť mrtví z mrtvých, i proč se křtí za mrtvé?
30. Proč i my nebezpečenství trpíme každé hodiny?
31. Na každý den umírám, skrze slávu naši, kterouž mám v Kristu Ježíši Pánu našem.
32. Jestližeť jsem obyčejem jiných lidí bojoval s šelmami v Efezu, co mi to prospěje, nevstanou-liť mrtví? Tedy jezme a pijme, nebo zítra zemřeme.
33. Nedejte se svoditi. Porušujíť dobré obyčeje zlá rozmlouvání.
34. Prociťte k konání spravedlnosti, a nehřešte. Nebo někteří ještě neznají Boha; k zahanbení vašemu toto mluvím.
35. Ale řekne někdo: Kterakž pak vstanou mrtví? A v jakém těle přijdou?