30. Pakliť by jinému tu přísedícímu zjeveno bylo, první mlč.
31. Nebo můžete všickni, jeden po druhém, prorokovati, aby se všickni učili a všickni se potěšovali.
32. Duchovéť pak proroků prorokům poddáni jsou.
33. Nebo neníť Bůh původ různice, ale pokoje, jakož i ve všech shromážděních svatých učím.
34. Ženy vaše v shromážděních ať mlčí, nebo nedopouští se jim mluviti, ale aby poddány byly, jakž i Zákon praví.
35. Pakli se chtí čemu naučiti, doma mužů svých nechať se ptají. Nebo mrzká věc jest ženám mluviti v shromáždění.
36. Zdaliž jest od vás slovo Boží pošlo? Zdali k samým vám přišlo?
37. Zdá-li se sobě kdo býti prorokem nebo duchovním, nechažť pozná, co vám píši, žeť jsou přikázání Páně.
38. Pakli kdo neví, nevěz.
39. A takž, bratří, o to se snažte, abyste prorokovali, a jazyky cizími mluviti nezbraňujte.
40. Všecko slušně a podle řádu ať se děje.