3. A všickni týž pokrm duchovní jedli,
4. A všickni týž nápoj duchovní pili. Pili zajisté z duchovní skály, kteráž za nimi šla; a ta skála byl Kristus.
5. Ale ne ve mnohých z nich zalíbilo se Bohu, nebo zhynuli na poušti.
6. Ty pak věci za příklad nám býti mají k tomu, abychom nebyli žádostivi zlého, jako i oni žádali.
7. Protož nebuďte modláři, jako někteří z nich, jakož psáno jest: Posadil se lid, aby jedl a pil, a vstali, aby hrali.
8. Aniž smilněme, jako někteří z nich smilnili, a padlo jich jeden den třimecítma tisíců.
9. Ani pokoušejme Krista, jako někteří z nich pokoušeli, a od hadů zhynuli.
10. Ani repcete, jako i někteří z nich reptali, a zhynuli od záhubce.
11. Toto pak všecko u figuře dálo se jim, a napsáno jest k napomenutí našemu, kteříž jsme již na konci světa.
12. A protož kdo se domnívá, že stojí, hlediž, aby nepadl.
13. Pokušení vás nezachvátilo, než lidské. Ale věrnýť jest Bůh, kterýž nedopustí vás pokoušeti nad vaši možnost, ale způsobíť s pokušením také i vysvobození, abyste mohli snésti.
14. Protož, moji milí bratří, utíkejtež modlářství.
15. Jakožto opatrným mluvím. Vy suďte, co pravím.
16. Kalich dobrořečení, kterémuž dobrořečíme, zdaliž není společnost krve Kristovy? A chléb, kterýž lámeme, zdaliž není společnost těla Kristova?
17. Nebo jeden chléb, jedno tělo mnozí jsme; všickni zajisté z jednoho chleba jíme.
18. Pohleďte na Izraele podle těla. Zdaliž ti, kteříž jedí oběti, nejsou účastníci oltáře?
19. Což pak tedy dím? Že modla jest něco? Anebo že modlám obětované něco jest? Nikoli.