20. Ale toto pravím, že, což obětují pohané, ďáblům obětují, a ne Bohu. Nechtělť bych pak, abyste vy byli účastníci ďáblů.
21. Nebo nemůžete kalicha Páně píti a kalicha ďáblů; nemůžete účastníci býti stolu Páně a stolu ďáblů.
22. Čili k hněvu popouzíme Pána? Zdali silnější jsme nežli on?
23. Všecko mi sluší, ale ne všecko jest užitečné; všecko mi sluší, ale ne všecko vzdělává.
24. Žádný nehledej svých věcí, ale jeden každý toho, což jest bližního.
25. Všecko, což se v masných krámích prodává, jezte, nic se nevyptávajíce pro svědomí.
26. Nebo Páněť jest země i plnost její.
27. Pozval-liť by vás pak kdo z nevěřících k stolu, a chcete jíti, vše, cožkoli bylo by vám předloženo, jezte, nic se nevyptávajíce pro svědomí.
28. Pakli by vám někdo řekl: Toto jest modlám obětované, nejezte pro toho, jenž oznámil, a pro svědomí. Páně zajisté jest země i plnost její.
29. Svědomí pak pravím ne tvé, ale toho druhého. Nebo proč by měla svoboda má potupena býti od cizího svědomí?
30. A poněvadž já s díků činěním požívám, proč mi se rouhají příčinou toho, z čehož já díky činím?
31. Protož buďto že jíte, nebo pijete, anebo cožkoli činíte, všecko k slávě Boží čiňte.
32. Bez úrazu buďte i Židům i Řekům i církvi Boží,