12. A tak z jednoho už nemohoucího muže vzešlo bezpočet potomků, jako je hvězd na nebi a písku na mořském břehu.
13. Tito všichni zemřeli ve víře, aniž dosáhli zaslíbení. Jen je zdálky zahlédli, vítali je a vyznávali, že jsou na zemi cizinci a přistěhovalci.
14. Ti, kdo takto mluví, dávají najevo, že touží po vlasti.
15. Kdyby měli na mysli tu, kterou opustili, měli přece dost času k návratu.
16. Oni však toužili po lepší vlasti – po té nebeské. Sám Bůh se proto nestydí nazývat se jejich Bohem, neboť jim připravil město.
17. Vírou Abraham ve své zkoušce obětoval Izáka. Ten, který přijal zaslíbení, obětoval svého jediného syna,
18. o němž bylo řečeno: „Tvé símě bude povoláno v Izákovi.“
19. Počítal totiž s tím, že Bůh je schopen i křísit z mrtvých; a odtud ho také (obrazně řečeno) přijal.
20. Vírou Izák požehnal Jákobovi a Ezauovi ohledně budoucích věcí.
21. Vírou umírající Jákob požehnal každému z Josefových synů a „poklonil se, opřen o svou hůl.“