7. On je náš Bůh, my lid, jejž on pase, ovce, o které on sám pečuje. Dnes, když ho uslyšíte mluvit,
8. nebuďte zatvrzelí jako při vzpouře, jako v den pokušení tehdy na poušti,
9. když mě pokoušeli vaši otcové. Zkusili mě a viděli, co umím,
10. to pokolení jsem si hnusil po čtyřicet let, až jsem si řekl: „Ten lid má pobloudilé srdce, mé cesty vůbec neznají!“
11. Rozhněván jsem tenkrát odpřisáhl: „Do mého odpočinku nikdy nevkročí!“