10. Proveď jim to, co provedls Midiánu, Siserovi a Jabínovi u potoka Kíšonu.
11. Rozprášeni byli tenkrát u En-doru, na zemi leželi jako hnůj!
12. Jejich velmoži ať jsou jak Oreb a Zeeb, všechna jejich knížata jak Zebach a Calmuna,
13. kteří si mysleli: „Budeme pány nad Božími příbytky!“
14. Bože můj, dej, ať jsou jako chmýří, ať jsou jak stéblo větrem zmítané.
15. Jako když oheň vypaluje lesy, jako když plamen hory sežehne,
16. takto je stíhej svojí bouří, ať je vyděsí tvá vichřice!
17. Jejich tvář naplň zahanbením, tvé jméno, Hospodine, aby hledali.
18. Na věčné časy ať se stydí a děsí, samou hanbou ať zmírají.