1. Žalm Asafův. Pohané vtrhli, Bože, do tvého dědictví, poskvrnili chrám tvé svatosti, Jeruzalém obrátili v sutiny!
2. Mrtvoly tvých služebníků nechali ptákům, těla tvých věrných dali šelmám žrát.
3. Jejich krev po Jeruzalémě lili jak vodu, nebylo nikoho, kdo by je pochoval.
4. Potupě vydáni jsme u svých sousedů, pro smích a zábavu jsme všem dokola!
5. Jak dlouho ještě, Hospodine? Budeš navěky rozzloben? Bude tvé horlení hořet plamenem?
6. Vylij svůj hněv raději na pohany, kteří tě uznat nechtějí, vylij ho na ta království, jež jméno tvé nevzývají –
7. za to, že Jákoba zhltali, že zpustošili jeho obydlí!
8. Nevzpomínej na naše staré viny, pospěš k nám se svým soucitem – ach, jak hluboko klesli jsme!