66. Tehdy své nepřátele zasáhl vzadu, vydal je věčné pohaně!
67. Zavrhl sice Josefův stan, Efraimův kmen si nevybral,
68. Judův kmen ale vyvolil – horu Sion, kterou si oblíbil.
69. Svatyni jako nebesa si tam postavil a jako země, již upevnil navěky.
70. Vyvolil svého služebníka Davida, vzal ho od ovcí v ohradách.
71. Povolal ho od ovcí s jehňaty, aby pásl Jákoba, jeho lid, totiž Izrael, jeho dědictví.
72. On je pak pásl se srdcem oddaným, vodil je dovedností rukou svých.