11. Zapomněli na jeho mocné činy, na zázraky, jež jim projevil.
12. Před jejich otci konal zázraky, v Egyptě, na poli soanském.
13. Rozdělil moře, převedl je, vody postavil jako hromady.
14. Oblakem svým je vodil ve dne, ohnivým světlem za nocí.
15. Rozlomil skály v poušti, jak z hlubin bezedných dal jim pít.
16. Ze skály nechal potoky proudit, jež v řeky rozvodnil.
17. Oni však proti němu stále hřešili, na poušti Nejvyššího dráždili!
18. Pokoušeli Boha v srdcích svých, podle své chuti pokrm žádali.
19. Mluvili proti Bohu se slovy: „Copak Bůh prostře stůl na poušti?
20. Udeřil sice do skály, mohutným potokem vody tryskaly – chleba nám ale dát jistě neumí, může snad svému lidu maso opatřit?“
21. Hospodin slyšel to a hněval se, proti Jákobovi vzplanul plamenem, vykypěl hněvem na Izrael.
22. Ačkoli Bohu nevěřili a nedoufali v jeho spasení,