8. Kvůli tobě přece snáším ponížení, to kvůli tobě mi hanba halí tvář.
9. Pro vlastní bratry jsem jako cizí, pro děti své matky jsem cizincem.
10. Horlivost tvého domu mě totiž stravuje, padají na mě urážky tobě určené!
11. V slzách když jsem se trápil postem, měli pro mě jen posměšky.
12. Místo šatů když oblékal jsem pytel, skládali o mně říkanky.
13. Pomlouvali mě, kdo sedají v bráně, opilci si o mně zpívali!
14. Já se však budu modlit k tobě, vždyť je, Hospodine, čas tvé milosti. Vyslyš mě, Bože, ve své veliké lásce, zachraň mě ve své věrnosti!
15. Z bahna mě vytáhni, nenech mě utonout, před těmi, kdo mě nenávidí, dej mi uniknout jako před vodní hlubinou!
16. Ať mě nepřemůže vodní záplava, ať mě nepohltí její hlubina, kdyby se nade mnou propast zavřela!
17. Vyslyš mě, Hospodine, pro dobrotu své lásky, v hojném svém soucitu na mě pohlédni.
18. Před svým služebníkem svou tvář neskrývej, je mi tak úzko – pospěš, vyslyš mě!