12. Ještě je nepobíjej, můj lid by zapomněl, mocně však jimi otřes a poniž je, Pane můj, vždyť jsi náš štít!
13. Za hříchy jejich úst, za slova jejich rtů jejich vlastní pýcha kéž by je lapila! Za všechny jejich kletby, za všechny lži
14. vyhlaď je ve svém hněvu, vyhlaď dočista! Jen ať se dozví zemské končiny, že Bůh je vládcem Jákoba! séla
15. Večer se vracejí, štěkají jako psi, po celém městě běhají.
16. Sem a tam toulají se, potravu hledají, o hladu musejí se ke spánku uložit.