1. Mezi babylonskými řekami, tam jsme sedávali a plakali, když jsme vzpomínali na Sion.
2. V té zemi jsme odložili citery a zavěsili je na vrby.
3. Naši věznitelé nás tam žádali, abychom jim prý zpívali; naši tyrani od nás chtěli veselí: „Co kdybyste nám zpívali některou z písní sionských?!“
4. Jak bychom ale byli zpívali Hospodinovu píseň mezi cizinci?
5. Pokud zapomenu, Jeruzaléme, na tebe, pak ať mi uschne pravice!
6. Ať mi i k patru jazyk přiroste, pokud přestanu myslet na tebe, pokud mi Jeruzalém nebude nade vše, nade všechny mé rozkoše!
7. Hospodine, jen se rozpomeň na Edomce v Jeruzalémě v onen den, kdy vykřikovali: „Rozbořte, rozbořte, zničte to město v základech!“
8. Ó dcero Babylonská, budeš zničena! Blaze tomu, kdo ti odplatí za všechna naše příkoří!
9. Blaze tomu, kdo tvé děti uchopí a o skálu je rozrazí!