68. Dobrý jsi a dobro působíš, nauč mě prosím své zákony.
69. I když mě pyšní špiní svojí lží, celým srdcem se řídím tvými pravidly.
70. Srdce jim otupěla, jsou samý tuk, mou rozkoší je ale Zákon tvůj.
71. Prospělo mi to, že jsem byl pokořen – poučil jsem se o tvých zákonech.
72. Zákon tvých úst je pro mě vzácnější než tisíce zlatých a stříbrných!
73. Tvé ruce mě učinily a uhnětly, dej mi rozum, ať pochopím tvé příkazy.
74. Tví ctitelé ze zaradují, až mě uvidí, tvé slovo je mou nadějí.
75. Tvé soudy jsou spravedlivé, to, Hospodine, vím, ve své věrnosti jsi mě pokořil.
76. Kéž mě tvá láska prosím potěší, jak jsi to svému služebníku zaslíbil.
77. Kéž mě tvůj soucit navštíví, abych žil, tvůj Zákon je mi přece rozkoší!
78. Kéž jsou zahanbeni pyšní, že zrádně křivdí mi, zatímco přemýšlím nad tvými příkazy.
79. Kéž se tví ctitelé ke mně navrátí, aby poznali tvá svědectví.
80. Kéž je mé srdce tvým zákonům oddané – tehdy nebudu nikdy zahanben!
81. Umírám touhou po tvém spasení, tvé slovo je mou nadějí.
82. Oči mi slábnou, tvé sliby vyhlížím, ptám se: „Kdy už mě potěšíš?“
83. I když jsem jako měch dýmem svraštělý, nezapomínám na tvé zákony.
84. Jak dlouho bude žít tvůj služebník? Kdy už mé pronásledovatele odsoudíš?
85. Pyšní mi jámy kopají, ti na tvůj Zákon vůbec nehledí.