25. Na jeho slovo se strhla bouře, vítr vysoko vlny pozvedal.
26. Stoupali k nebi, padali do hloubek, hrůzou se rozplynula jejich odvaha.
27. Jak vratký opilec potáceli se, veškerá zkušenost byla ta tam.
28. Volali k Hospodinu tehdy v té tísni, a on je vyvedl z jejich úzkostí.
29. Proměnil onu bouři v šepot, mořské vlny se zklidnily.
30. Radovali se, když nastalo ticho, dovedl je k přístavu, po němž toužili.
31. Sláva Hospodinu za jeho lásku, za divy, které dělá pro lidi!
32. Ať je vyvyšován ve shromáždění lidu, v radě starců ať jej oslaví!
33. Mohutné řeky obrací v pouště, vodní prameny v suchopár,
34. úrodnou zemi v solné pláně pro špatnost těch, kdo žili tam.
35. Pouště zas obrací na jezera, vyprahlou zemi ve vodní prameny.
36. Usazuje tam ty, kteří hladověli, aby založili město k bydlení.
37. Oseli pole, vinice vysadili, které pak vydaly hojný užitek.
38. Žehnal jim tak, že se velmi rozmnožili, před úbytkem chránil jejich dobytek.
39. Ubývalo jich, když byli poníženi ukrutnou bídou a trápením.
40. I přední muže vystavil hanbě, nechal je bloudit v pustotě bez cíle.
41. Z trápení ale vyzvedl ubožáky, jejich rodinu jak ovce rozmnožil.
42. Poctiví radují se, když to vidí, ústa musejí zavřít všichni zlosyni!
43. Kdo je moudrý, ať se tohoto drží, o Hospodinově lásce ať přemýšlí!