17. Země se otevřela, Dátana pohltila, Abiramovu hordu pohřbila.
18. Oheň vyšlehl proti té tlupě, spálil ty darebáky plamenem!
19. Na Orébu si potom tele udělali a tomu odlitku se klaněli.
20. Slávu svého Boha tenkrát vyměnili za sochu býka, co trávu jí!
21. Zapomněli na Boha, svého spasitele, jenž konal veliké věci v Egyptě:
22. zázraky činil v zemi Chamově, u Rudého moře věci předivné.
23. Byl by je vyhladil, jak rozhodl se, nebýt jeho vyvoleného Mojžíše. Ten se v té roztržce postavil před něj, a tak odvrátil jeho zhoubný hněv.
24. Potom však pohrdli krásnou zemí, jeho zaslíbení věřit nechtěli.
25. Ve svých stanech se dali do reptání, poslouchat Hospodina odmítli.
26. Pozvedl tedy ruku k přísaze, že je nechá padnout na poušti,
27. že jejich símě rozežene po národech, po cizích zemích že je rozpráší.
28. Potom se s modlou Baal-peor spřáhli, jedli oběti patřící mršinám.
29. Boha tak popudili svými činy, že mezi nimi propukla pohroma.
30. Vtom povstal Pinchas, aby zjednal právo, a Hospodin tu ránu zastavil.
31. Početl mu to za spravedlnost po všechna pokolení, navěky.
32. Při vodách Meriby ho znovu popudili, až také Mojžíš kvůli nim pochybil.
33. V duchu ho tehdy tolik rozhořčili, že se unáhlil svými rty.
34. Potom nevyhladili národy, o kterých jim to Hospodin poručil.
35. Promísili se s pohany, naučili se jejich způsoby!
36. Začali uctívat jejich modly, do jejich pasti se zapletli.
37. I svoje syny jim obětovali, své dcery ďáblům dávali!