18. Nohy měl sevřené v okovech, hrdlo uvězněné v železech.
19. Když se pak splnila jeho předpověď, když jej protříbila Hospodinova řeč,
20. král ho pak nechal propustit z okovů, vládce národů dal mu svobodu.
21. Správcem svého paláce jej učinil – vládl nade vším jeho bohatstvím!
22. Jeho dvořanům poroučel podle libosti, jeho poradce vedl k moudrosti.
23. Do Egypta tenkrát přišel Izrael, Jákob byl hostem v zemi Chamově.
24. Svůj lid tam Hospodin velmi rozplodil, bylo jich víc, než jejich protivníci unesli!
25. Nechal je nenávidět jeho lid, na jeho služebníky aby vymýšleli lsti.
26. Poslal k nim svého služebníka Mojžíše se svým vyvoleným, Áronem.
27. Ti jim předváděli jeho znamení, v Chamově zemi konali zázraky!
28. Poslal tmu a přišlo zatmění, jeho příkazům se totiž vzepřeli.
29. Jejich vody ve krev obrátil, zahubil všechny ryby v nich.
30. Jejich země se hemžila žabami – byly i v královských ložnicích!
31. Na jeho rozkaz mouchy přilétly, po celé říši byli komáři.
32. Místo deště je zasypal kroupami, nad jejich zemí se blesky míhaly.
33. Potloukl jejich révu i jejich fíkoví, po celé jejich říši stromy roztříštil!
34. Na jeho rozkaz přilétly kobylky, nemožné bylo spočítat housenky!
35. Sežraly jim v zemi všechny rostliny, pohltily vše, co půda urodí.
36. Všechno prvorozené pak v té zemi bil, všechen výkvět mládí jim zahubil.
37. Svůj lid pak vyvedl se stříbrem a zlatem, v žádném z jeho kmenů nikdo neumdlel!
38. Z jejich odchodu měli radost v Egyptě, strach z Izraele totiž svíral je!