15. Víno, jež smrtelníka v srdci oblaží, olej, po němž se obličej rozzáří, a chléb, který člověku dodá sil.
16. Hospodin sytí i své stromoví – libanonské cedry, které sám vysadil.
17. Vrabci si na nich hnízda postaví, čáp si nachází domov na jedli.
18. Vysoké hory patří kamzíkům, skály jsou útočištěm králíků.
19. Stvořil jsi měsíc, aby časy určoval, i samo slunce ví, kdy má zapadat.
20. Přivádíš tmu a noc se rozhostí, spoustou zvěře se lesy zahemží.
21. Po své kořisti řvou tehdy lvi, aby tak Boha o pokrm žádali.
22. S východem slunce se vrací zpět, aby ulehli ve svých doupatech.
23. Za svým úkolem tehdy člověk vyráží, pracuje na něm, než se zešeří.
24. Kolik je, Hospodine, skutků tvých! Všechno jsi moudře učinil – země je plná tvých stvoření!
25. Hle, je tu moře širé a veliké, havěť bezpočtu se hemží v něm – maličcí i velcí tvorové!