1. Potom Agrippa vyzval Pavla: „Smíš promluvit sám za sebe.“ Pavel pokynul rukou a začal svou obhajobu:
2. „Jsem šťasten, králi Agrippo, že se dnes mám hájit proti všem židovským obviněním právě před tebou,
3. zejména proto, že jsi znalcem všech židovských zvyků a záležitostí. Proto tě prosím, vyslechni mě trpělivě.
4. Všichni Židé vědí, jaký život jsem od mládí vedl, zpočátku v mé vlasti a potom v Jeruzalémě.
5. Znají mě odedávna a kdyby chtěli, mohou dosvědčit, že jsem žil podle nejpřísnějšího proudu v našem náboženství jako farizeus.
6. Teď tu stojím, abych byl souzen kvůli naději v to, co Bůh zaslíbil našim otcům.
7. Dvanáct našich pokolení ustavičně slouží Bohu dnem i nocí v naději, že dosáhnou onoho zaslíbení. Kvůli této naději mě Židé žalují, králi Agrippo!
8. Co je podle vás neuvěřitelného na tom, že Bůh křísí mrtvé?
9. Sám jsem se ovšem také domníval, že se musím všemožně stavět proti jménu Ježíše Nazaretského,