10. Proč tedy teď pokoušíte Boha? Proč nakládáte učedníkům jho, které nemohli unést ani naši otcové ani my?
11. Věříme přece, že jsme stejně jako oni spaseni milostí Pána Ježíše.“
12. Celé shromáždění zmlklo a poslouchali Barnabáše a Pavla, kteří vyprávěli, jaké divy a zázraky skrze ně Bůh konal mezi pohany.
13. Když domluvili, vzal si slovo Jakub: „Poslouchejte mě, bratři.
14. Šimon tu vyprávěl, jak Bůh poprvé navštívil pohany, aby z nich přijal svůj vlastní lid.
15. S tím se plně shodují slova proroků, neboť je psáno:
16. ‚Znovu se vrátím a obnovím zbořený stan Davidův. Jeho trosky obnovím a vztyčím jej,
17. aby ostatní lidé hledali Hospodina – všichni pohané mé jméno nesoucí, praví Hospodin, který činí tyto věci,‘
18. věci, které oznamoval už před věky.
19. Proto soudím, abychom pohanům, kteří se obracejí k Bohu, nečinili potíže.
20. Napišme jim však, ať se vyhýbají modloslužbě, smilstvu, masu zardoušených zvířat a krvi.
21. Mojžíš má přece odedávna kazatele po všech městech, kde ho čtou v synagogách každou sobotu.“
22. Apoštolové a starší se shodli s celou církví, že do Antiochie pošlou s Pavlem a Barnabášem své zástupce. Byli to přední bratři Juda (zvaný také Barsabáš) a Silas.
23. Po nich poslali tento dopis: Apoštolové, starší a všichni bratři zdraví bratry z pohanů v Antiochii, Sýrii a Kilikii.
24. Slyšeli jsme, že vás někteří od nás znepokojili a zmátli, když vám říkali, že se musíte dát obřezat a zachovávat Zákon. K ničemu takovému jsme je nepověřili.
25. My shromáždění jsme se svorně shodli, že k vám pošleme své zástupce spolu s našimi milovanými Barnabášem a Pavlem,
26. kteří pro jméno našeho Pána Ježíše Krista nasadili své životy.
27. Posíláme k vám Judu a Silase, kteří vám to vše ústně potvrdí:
28. Shodli jsme se s Duchem svatým, že na vás nebudeme vkládat žádné další břemeno kromě těchto nezbytných věcí: