2. Víme, že Boží soud nad pachateli těch věcí se zakládá na pravdě.
3. Myslíš si snad, člověče, že unikneš Božímu soudu, když soudíš druhé, ale sám děláš totéž?
4. Anebo snad podceňuješ bohatství jeho laskavosti, shovívavosti a trpělivosti? Nechápeš, že tě Boží dobrota vede k pokání?
5. Ty si ale svou tvrdostí a nekajícím srdcem proti sobě hromadíš hněv, který se zjeví v den hněvu a Božího spravedlivého soudu.
6. On „odplatí každému podle jeho skutků“ –
7. těm, kdo vytrvale konají dobro a hledají slávu, čest a nesmrtelnost, věčným životem;
8. těm, kdo ve svém sobectví odmítají pravdu a řídí se nepravostí, však odplatí zuřivým hněvem.
9. Soužení a úzkost čeká duši každého člověka, který koná zlo, předně Žida, ale i Řeka.
10. Každého, kdo koná dobro, předně Žida, ale i Řeka, pak čeká sláva, čest a pokoj.