2. Nesporně jsem ten nejtupější z lidí a běžná rozumnost mi zcela uniká.
3. Moudrosti jsem se nenaučil, poznání Svatého jsem nedosáh.
4. Kdo vystoupil do nebe, aby se vrátil? Kdo pobral vítr do dlaní? Kdo shrnul moře do pláště? Kdo založil všechny zemské končiny? Víš, jak se jmenuje? A jak jeho syn?
5. Veškerá Boží řeč je ryzí, on je štít těch, kdo v něho doufají.
6. K jeho slovům nic nepřidávej, jinak tě pokárá a ze lži usvědčí.
7. Jen o dvě věci jsem tě žádal, neodpírej mi je, dokud nezemřu:
8. Klam a lživá slova ode mne vzdal, nedávej mi bohatství ani chudobu. Syť mě pokrmem tak, jak potřebuji,
9. abych tě přesycen nezradil a nikdy neřekl: „Kdo je Hospodin?“ Též abych nekradl, jsa v nouzi, a Boží jméno netupil.
10. Neosočuj otroka před jeho pánem, aby ti nezlořečil a abys nepykal!
11. Je pokolení, jež zlořečí otci a svojí matce nežehná.
12. Je pokolení, jež se sobě zdá čisté, od svojí špíny však není omyté.
13. Je pokolení – ó jak povýšeně hledí, jak vysoko zvedá svoje obočí!
14. Je pokolení s meči místo zubů a s dýkami namísto řezáků, aby spolykali ubožáky země a všechny chudáky na světě.
15. Pijavice má dvě dcery: Dej, Dej! Tři věci se nikdy nenasytí, čtyři nikdy neříkají Dost:
16. hrob, neplodné lůno, nezavlažená země a nezkrotitelný oheň.