4. A uviděli Eliáše a Mojžíše, jak rozmlouvají s Ježíšem.
5. Petr na to Ježíšovi řekl: „Rabbi, dobře, že jsme tu! Uděláme tu tři stánky – jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi.“
6. Byli totiž tak vyděšení, že nevěděl, co by řekl.
7. Vtom se objevil oblak a zahalil je. Z oblaku zazněl hlas: „Toto je můj milovaný Syn. Toho poslouchejte.“
8. Hned se rozhlédli, ale neviděli už u sebe nikoho než samotného Ježíše.
9. Cestou zpět z hory jim přikázal, aby nikomu neříkali, co viděli, dokud Syn člověka nevstane z mrtvých.
10. Nechali si to tedy pro sebe. Jen se dohadovali, co to je ‚vstát z mrtvých‘.
11. Potom se ho zeptali: „Proč ale znalci Písma říkají, že nejdříve musí přijít Eliáš?“
12. On jim odpověděl: „Jistě, ‚nejdříve přijde Eliáš a všechno napraví‘. Co je ale psáno o Synu člověka? Že musí mnoho vytrpět a být pohrdán.
13. Říkám vám, že Eliáš už přišel a oni mu udělali, co chtěli, jak je to o něm psáno.“
14. Když potom přišel k učedníkům, uviděl kolem nich spoustu lidí a znalce Písma, jak se s nimi dohadují.
15. Jakmile ho všichni v zástupu spatřili, byli ohromeni. Běželi k němu a zdravili ho.
16. „Proč se s nimi dohadujete?“ zeptal se jich Ježíš.
17. „Mistře,“ odpověděl mu jeden ze zástupu, „přivedl jsem k tobě svého syna, který má němého ducha.
18. Kdykoli se ho zmocní, trhá jím a on má pěnu u úst, skřípe zuby a celý ztuhne. Řekl jsem tvým učedníkům, ať toho ducha vyženou, ale nedokázali to!“