4. „Jak by tu někdo mohl ty lidi nakrmit? namítli učedníci. „Vždyť je tu pustina!“
5. „Kolik máte chlebů?“ zeptal se jich. „Sedm,“ odpověděli.
6. Nechal tedy zástup posadit na zem, vzal těch sedm chlebů, vzdal díky, lámal a dával svým učedníkům, aby je předkládali. Ti je pak předložili zástupu.
7. Měli také pár malých rybek. Ježíš je požehnal a řekl, ať předkládají i je.
8. A tak se najedli do sytosti a ještě nasbírali sedm košů nalámaných kousků, které zbyly.
9. Bylo tam tehdy okolo čtyř tisíc lidí. Když je Ježíš propustil,
10. ihned nastoupil s učedníky na loď a přijel do dalmanutského kraje.
11. Tehdy přišli farizeové a začali se s ním hádat a pokoušet ho. Chtěli od něj nějaké znamení z nebe.
12. Ježíš si v duchu povzdychl a řekl: „Proč toto pokolení žádá znamení? Amen, říkám vám, že toto pokolení žádné znamení nedostane!“
13. Opustil je, nastoupil zase do lodi a odplul na druhou stranu.
14. Zapomněli ale vzít chléb a neměli s sebou na lodi víc než jeden bochník.
15. Ježíš jim zdůrazňoval: „Pečlivě se varujte kvasu farizeů a kvasu Herodova.“
16. Začali se tedy mezi sebou dohadovat, že nemají chleba.
17. Ježíš to ale věděl, a tak jim řekl: „Proč se dohadujete, že nemáte chleba? Ještě nechápete a nerozumíte? Ještě máte tvrdé srdce?
18. Máte oči, a nevidíte? Máte uši, a neslyšíte? Už si nevzpomínáte?